Můžeme ovlivnit stárnutí? Další fakta o šišince

Ačkoliv žijeme v době progresu a medicína je vyspělejší každým rokem, některé tělní procesy jsou pro nás stále záhadou. Jak je možné, že zvířatům naroste srst ještě před zimou, tedy mnohem dříve, než by se vyskytli v ohrožení umrznutí? Jak vycítí, kdy je čas rozmnožování, aby se jejich mláďata narodila do co nejpříznivějších podmínek? A jak funguje lidský cyklus, který nás donutí každý večer zalézt pod peřinu a dát tělu několikahodinový odpočinek?

Za fungování těchto procesů odpovídá nepárový útvar zvaný šišinka. Lokalizujeme jej tak, že si přiložíme ukazováčky za uši a tam, kde by se setkaly, se šišinka nachází. Základní informace o ní a zajímavosti z výzkumu se dočtete ve článku na našem blogu. Dozvíte se, jaký má šišinka vliv na spánkový rytmus, jak vzniká pásmová nemoc neboli "jet lag" a také co je to tuhnutí šišinky.

Šišinka v průběhu života

V mládí je šišinka aktivnější než ve vyšším věku, což je dáno mimo jiné jejím tuhnutím neboli kalcifikací. Koriguje včasný nástup puberty a rozvoj sexuálních funkcí. Má na starost cyklus, který sami pociťujeme, pokud dodržujeme určitý režim. Pokud si nastavíme budík každý den na stejnou hodinu, po nějaké době se v danou dobu začneme probouzet téměř sami. Díky šišince je tedy možné si na vstávání v určitou dobu zvyknout.

Je možné si prodloužit život?

Šišinka je řízená převážně světlem a v reakci na tmu vylučuje hormon melatonin. To dokazuje výzkum, do kterého se zapojili nevidomí jedinci. V 15 % u nich došlo k porušení vnímání signálů z okolního prostředí a k odlišnému fungování šišinky.
Jiná studie testovala vliv hladiny melatoninu na chování myší. Výzkum probíhal tak, že vědci ve večerních hodinách přidali myším do vody melatonin. Hormon zvedl jejich aktivitu a viditelně zvýšil její kondici i symptomy stárnutí, jakými je např. vyčerpanost, nemoc ad. Délka života myší, které dostávaly melatonin, byla o 20 % delší než délka života myší, u kterých nebyla zvyšována hodnota melatoninu.

Jak se udržet v kondici?

Z těchto výzkumů vyplývá, že pokud si chceme prodloužit život, měli bychom v rámci možností zabránit kalcifikaci šišinky (užíváním jódu, vitamínu D a MSM), nevystavovat se před spaním tzv. modrému záření na telefonech či počítačích, dodržovat pravidelný režim, spát denně alespoň 7 hodin, nevystavovat se dlouhodobému stresu a pravidelně relaxovat např. poslechem hudby, zpěvem, vědomým dýcháním, malováním či meditováním.
Šišinka bývá označována jako "třetí oko", které je dle některých teorií propojeno s intuicí, kreativitou či sebeuvědoměním, a proto se doporučuje ji stimulovat a celkově se rozvíjet díky tvůrčí činnosti.

Šišinka jako lék na dlouhověkost? Jaké tajemství skrývá "třetí oko"?

Jak už název napovídá, šišinka neboli epifýza připomíná malou šišku, která se nachází v mezimozku a plní jednu z nejdůležitějších funkcí organismu. Tento malý orgán je také nazýván jako třetí oko a je obestřen tajemstvím. Je označován také jako sídlo ducha nebo jako lék na dlouhověkost, který tak vehementně hledáme, přičemž jej každý nosíme u sebe.

Funkce šišinky mozkové a její vliv na organismus

Melatonin

V první řadě zodpovídá šišinka za správnou produkci spánkového hormonu melatoninu, který reguluje lidský biorytmus a činnost pohlavních žláz. Melatonin se uvolňuje v průběhu 24 hodin v různé míře dle toho, zda je den či noc. Okolo třetí hodiny ranní je hladina melatoninu nejvyšší, přičemž probíhá regenerace celého těla. Správné vyplavování melatoninu je pro tělo velice důležité, proto s nástupem mobilních telefonů přibývá čím dál více naučných materiálů informujících o působení modrého světla mobilních obrazovek před spaním, které zabraňuje vyplavování melatoninu.
Pozornost při bádání o šišince mozkové si zasloužil výzkum s asistencí nevidomých jedinců, kteří nejsou schopni přijímat světlo. V 15 % případů způsobilo nesprávné vyplavování melatoninu nepravidelnost biologických rytmů a hormonální nerovnováhu.

Serotonin

V druhé řadě vylučuje šišinka hormon serotonin. Tento neurotransmiter má na starost udržování psychické rovnováhy a je zodpovědný za pocit štěstí během dne. Díky chemické reakci se dokáže přeměnit na melatonin, který je potřebný během noci. Touto přeměnou si lékaři vysvětlují nárůst depresí v zimních měsících, kdy organismus reaguje na dřívější stmívání. Serotonin je totiž mimo pocitu štěstí zodpovědný také za emoce, ovlivňuje paměť, bolest hlavy, chuť k jídlu a odpovídá také za další funkce.

Halucinogen DMT

Šišinka řídí vyplavování halucinogenu DMT, který podporuje tvořivost, fantazii a sny. Proto získala název "třetí oko", který má vyjadřovat nalezení sídla ducha, tzv. netělesné duše a prozření. Název vychází také z původního orgánu plazů (třetího parietálního oka), ze kterého se naše šišinka vyvinula a který měl schopnost zachycovat světlo.

Zajímavosti ze života a ze světa vědy

Fakt, že má každý člověk své biologické hodiny, potvrzuje pásmová nemoc neboli "jet lag". Ta se projevuje únavou a poruchou spánku při rychlém leteckém překonání několika časových pásem. Pro překonání této nemoci se předepisuje melatonin ve formě tablet, který nemocnému poslouží jako účinný lék na spaní.

Jako ostatní části lidského těla se nevyhnula vědeckému zkoumání ani šišinka mozková. Nezkoumala se však lidská, ale krysí šišinka mozková. Vědci odstranili šišinku mladé kryse a implementovali ji staré kryse, u které došlo ke zpomalení stárnutí u staré krysy. Když tento pokus obrátili, u mladé krysy se proces stárnutí výrazně urychlil.

Kalcifikace (tuhnutí) šišinky a její předcházení

V průběhu života šišinka tuhne kvůli shromažďování toxinů. Výzkumy ale dokazují, že tento proces probíhá rychleji u lidí s nezdravou stravou a nevyváženým jídelníčkem. Kvůli tuhnutí šišinky není její funkce stoprocentní, což se projevuje příznaky. U starších lidí můžeme pozorovat nespavost, která je způsobená nedostatečným vyplavováním melatoninu. Nejvýraznějšími viníky jsou dle některých pramenů fluoridy, které jsou součástí pitné vody nebo nádobí na vaření. Kalcifikaci šišinky způsobuje také např. alkohol, tabák, kofein, rafinovaný cukr nebo zpracované potraviny. Pro předejití tomuto problému a minimalizování usazování toxinů je doporučeno zařadit do jídelníčku např. jód, chlorellu, spirulinu, oreganový olej, řepu, vitamin K, česnek ad.

Z našich produktů a zkušeností na šišinku velmi dobře působí Magnesium Natural nebo MSM, které šišinku dekalcifikuje. Při vyšších dávkách MSM způsobuje i doslova "živé" sny.