Naše srdíčko a krevní oběh

Jak pracuje srdce a krevní oběh

Srdce a cévy tvoří dohromady krevní oběh. Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v krevním oběhu tím, že se rytmicky stahuje a ochabuje (srdeční cyklus). U dospělého člověka je srdce asi 12 cm dlouhé a 8-9 cm široké. Hmotnost srdce se liší podle pohlaví, u mužů se pohybuje kolem 280-340 g, u žen kolem 230-280 gramů a průměrně udělá okolo 100 000 úderů každý den. Klidová srdeční frekvence je u člověka 70-80 stahů za minutu. Lidské srdce má 4 dutiny - dvě síně a dvě komory.
Pravá síň a pravá komora tvoří pravé srdce, oddělené síňovou a komorovou přepážkou od levé síně a komory, které vytvářejí tzv. levé srdce. Mezi síní a komorou, komorou a tepnami jsou chlopně zabraňující zpětnému toku krve. Do pravé síně přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla. Smrštěním pravé komory je krev vypuzená plicnicí do plic. Okysličená krev se vrací z plic do srdce plicními žilami ústícími do levé síně, z které je krev přečerpána do levé komory. Z levé komory začíná srdečnice (aorta), kterou je okysličená krev rozváděna do tepen celého těla.

Srdeční cyklus

Srdeční cyklus má dvě hlavní fáze - systolu, což je koordinovaný stah srdeční svaloviny síní nebo komor a diastolu, uvolnění (relaxace) srdečního svalu. Střídání fází systoly a diastoly způsobuje typický zvuk srdeční činnosti. Každou systolou je ze srdce vypuzeno průměrně asi 70 ml krve. Množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu, se nazývá minutový srdeční výdej. Klidový minutový srdeční výdej je tedy 5-6 l/min, ale při zátěži se tato hodnota zvyšuje. Při onemocnění srdce se tato hodnota naopak snižuje. Srdeční sval také potřebuje kyslík a živiny k tomu, aby mohl pracovat. Toto zásobení se děje pomocí dvou koronárních (věnčitých) tepen (pravé a levé), které odstupují těsně nad aortální chlopní. Kromě koronárních tepen se na srdci nachází systém srdečních žil. Ty mají za úkol odvádět krev ze srdečního svalu zpět.

Krevní oběh

Pomocí krevního oběhu je do celého těla distribuována krev a živiny. Krevní oběh tvoří tepny, žíly a kapiláry. Tepny jsou to cévy, které vedou okysličenou krev směrem od srdce. Jsou elastické a mohou se stahovat. Z hlavní tepny - aorty postupně odstupují větve pro různé orgány, které se dále větví na mnoho dalších tepen a tepének. Žíly přivádějí odkysličenou krev k srdci. Jejich stěna je tenčí a jsou opatřeny chlopněmi. Jednotlivé žíly se postupně slévají, až vytvoří horní a dolní dutou žílu. Kapiláry jsou nejtenčí cévy v těle. Jsou včleněny mezi tepny a žíly. Na úrovni kapilár probíhá vlastní výměna živin, kyslíku a odpadních produktů mezi krví a tkáněmi. Toto se děje díky speciální stavbě stěny kapiláry. Ta je tenká a umožňuje přestup látek mezi krví a tkáněmi.