Koloidní zlato léčí rakovinu, artritidu i neurologické nemoci

Drahé kovy mají do budoucna velice nadějný potenciál v medicíně, o čemž svědčí řada vědeckých výzkumů. Potvrzují schopnost koloidního zlata léčit rakovinu i nemocné klouby

Ve studii publikované v roce 1997 v časopise Journal of Nutritional and Environmental Medicine, lékaři Guy E. Abraham a Peter B. Himmel prozkoumali, jak koloidní zlato může pomoci při léčbě pacientů s revmatoidní artritidou.

Zlato se používá k léčbě revmatoidní artritidy již po mnoho let. Obvykle se roztok vstřikuje do kloubů pacienta. Výzkumníci zjistili, že pacienti podstupující léčbu koloidním zlatem zaznamenali snížení bolesti oproti pacientům, užívajících placebo.

Koloidní zlato léčí rakovinu

National Cancer Institute, součást National Institutes of Health, nedávno dokončil studii fáze 1 o použití koloidního zlata k léčbě pacientů s pokročilými tzv. solidními nádory.

Během studie pacienti dostávali intravenózně koloidní zlato. Někteří pacienti absolvovali pravidelnou léčbu po dobu tří týdnů, zatímco jiní dostávali stále rostoucí dávky po dobu tří týdnů. Studie zjistila, že koloidní zlato může pomoci stabilizovat růst nádorů u některých pacientů nebo zabránit vzniku nádorů nových.

Zlato léčí nervový třes

Používání koloidního zlata může pomoci zlepšit neurologická onemocnění u některých pacientů podle výzkumného centra Meridian Institute Health and Rejuvenation Research Center.

Institut zaznamenal případ ženy, trpící s esenciálním třesem, což je neurologická porucha, vyvolávající poruchu hybnosti. Příznaky nemoci ustoupily, když užívala zlato. A naopak se vrátily, když jej užívat přestala.

Monoatomické zlato versus koloidní zlato

Koloidní zlato bohužel při výrobě neprochází dostatečnou redukcí. Tudíž nanočástice jsou stále příliš velké, aby je lidské tělo mohlo využít až na buněčné úrovni.

Pro dosažení maximálního zdravotního účinku je nutné molekulární strukturu zlata rozložit ještě dále. Jenže proces výroby koloidního zlata toho není schopen. Jediným způsobem, jak toho lze dosáhnout, je proces, kterým se vyrábí monoatomické zlato. Prostřednictvím velmi jemných nuancí alchymistické vědy je možné zlato redukovat až do monoatomického stavu

Částice, které tvoří monoatomické zlato, jsou tak malé, že jsou téměř beztížné. V tomto stavu by bylo téměř nemožné jej konzumovat, aby tělo pocítilo jeho účinky.

Ale když jej vložíme do plniva, které je chemicky inertní, lidské tělo může tento monoatomický prvek zpracovat na buněčné úrovni. Má se za to, že když zlato vstoupí do buňky, teprve pal přináší mnoho dalších benefitů, které koloidní zlato ze své podstaty nemůže nikdy poskytnout. Ormus aktivuje DNA a zvyšuje inteligenci

Ormus, tedy monoatomické zlato, se často dává do souvislosti se zvyšováním inteligence a komplexně zdravím mozku. Nedlouho poté, co David Hudson objevil ormus a začal jej analyzovat, prohlásil, že látka dokáže opravit tělo na genetické úrovni. Odborníci, kteří se účinky ormusu zabývají, rovněž tvrdí, že tato látka dokáže opravit chyby v DNA a dokonce aktivovat spící DNA.

Lawrence F. Frego, který píše o pozitivním dopadu Ormusu na lidskou inteligenci ve své knize "Konec všem chorobám směrem k univerzální teorii vzniku nemocí, omlazení a nesmrtelnosti", s tímto tvrzením souhlasí.

"Naše samotná mozková tkáň je sama o sobě složená z 5% z monatomického iridia a rhodia. Důsledky pro stvoření génia nebo pro léčbu mozkových dysfunkcí jsou tak obrovské. Ormus ovlivňuje hypofýzu způsobem, který znovu aktivuje spící DNA a nevyužívané části mozku.

Jedna vědecká studie prokázala 20% zvýšení průměrného IQ u 5 jedinců ve věku 15 až 45 let po jediném měsíci užívání koloidního zlata při dávce 30 mg denně. Nutno zdůraznit, že studie zkoumala účinky koloidního zlata, což není totéž jako monoatomické zlato – ormus, jehož efekt je mnohanásobný.

"Monoatomické zlato a kovy z platinové skupiny," pokračuje Frego na jiném místě knihy, "odstraní chyby v DNA a znovu sestaví správně. Aktivují endokrinní systém a epifýzu způsobem, který rozšiřuje vědomí a zlepšuje mimořádné mentální schopnosti."

Frego vyslovuje hypotézu, že Ormus také zvyšuje produkci melatoninu v epifýze, což může mimo jiné mít vliv na kvalitnější spánek, čirejší vědomí a mnoho dalších pozitiv duševního a mentálního charakteru.

Již spící prorok Edgar Cayce hovořil o léčivém použití zlaté vibrační energie jako o léčbě koordinací impulzů v nervovém systému. Doktor Richard Gerber, autor knihy "Vibrační medicína", říká, že monatomické zlato je produktem, vhodným pro jednotlivce, kteří se chtějí rozvíjet směrem k vyššímu vědomí, samoléčení a jsou na cestě duchovní transformace.

Švýcarský institut Alpha learning nedávno provedl studii s monatomickým zlatem a dospěl k následujícím významným závěrům.

• Monatomické zlato vyvažuje levou a pravou hemisféru mozku. Čím harmoničtěji mozek pracuje, tím více inteligentními a klidnějšími za současného úsilí o duchovní růst se lidé stanou.

Staří Egypťané znali monoatomické zlato

Nejen staří Egypťané znali ormus, tedy monoatomické zlato. Stejně tak i Mojžíš, Ježíš a templářští rytíři. Ačkoliv se jedná o zdánlivě velmi extravagantní tvrzení, přesto k němu existují zajímavé, byť poněkud kontroverzní důkazy. Nechceme se ubírat cestou forenzní analýzy, protože by to bylo příliš vědecké pro účely našeho internetového magazínu. Nicméně můžeme níže uvedená překvapivá fakta alespoň použít jako stručný úvod do historie užívání monoatomických prvků.

Revizionářští historici mají silnou tendenci jít do velkých kontroverzí. Příkladem budiž Immanuel Velikovsky, jehož práce se stala neblaze proslulou. Nejen on, ale také David Rohl a Laurence Gardner mimo jiné zkoumali vztahy mezi biblickými a egyptskými texty. To, co osobně považuji za zajímavé v jejich práci, je především použití konceptu ego dublů.

Jedná se o historické postavy, které byly známé pod různými jmény. Klasičtí historici je považují za zcela odlišné osobnosti, žijící v různých stoletích. Pravděpodobně se však dočkaly chybného a tedy různého datování, tudíž se mohlo jednat o naprosto totožné osoby.

Z mých zkušeností mohu říct, že revizionisté se často nechávají svými teoriemi až příliš unést, což nakonec skončí jejich úplnou diskreditací. Přesto se domnívám, že některá z jejich tvrzení stojí za pečlivější prozkoumání.

David Hudson byl samozřejmě první, kdo vyjevil souvislost mezi svým bílým práškem ze zlata a dílem alchymistů. Ale nezůstal sám, kdo si spojil určitá fakta s biblickými texty.

Alchymistické pozadí

Je velmi zajímavé, že všechny hlavní starověké civilizace byly stejně fascinovány zlatem jako je tomu i dnes. Používaly širokou škálu technik, aby jej mohli extrahovat, transmutovat a manipulovat s ním. Z nějakého důvodu lidé vždy cítili silnou přitažlivost k tomuto lesklému žlutému kovu. Není tedy divu, že alchymistická praxe je přinejmenším stejně stará jako zaznamenaná lidská historie.

Je prakticky nemožné vyjevit stručné dějiny alchymie, protože pokrývá nejrůznější filozofické tradice, zahrnující nejméně čtyři tisíce let a přinejmenším tři kontinenty. Existují však některé základní principy:

vytvoření legendárního kamene mudrců

schopnost měnit základní kovy na vzácné kovy (zlato nebo stříbro)

hledání elixíru života, který by přinesl mládí a dlouhověkost

Alchymie není pouze o transmutaci kovů. Jedná se především o transformaci prvků do vyšších stavů, z hmotného do nehmotného. Ať už se jedná o to, zda dostaneme z nepotřebného kovu zlato, vyrobíme elixír života, regenerujeme duši nebo objevíme tajemství nesmrtelnosti, stále jde o tutéž podstatu – dosáhnout změněného, božského stavu. Takže samotné srdce alchymie je ryze duchovní, což je důvodem, proč je převážná část dějin alchymie zahalena do esoteriky, rituálů a magie.

Pro tentokráte pomineme možná spojení monoatomických prvků s alchymií staré Indie a Číny, tedy zemí, které mají bohatou tradici v umění transformace kovů, a zaměříme se především na starodávnou alchymii egyptskou. I když tvrdit, že staří Egypťané byli pověstní praktikováním alchymie, by nebylo zcela správné. A sice vzhledem ke skutečnosti, že podle hlavního proudu vědy alchymie prostě nefunguje. Na druhou stranu pravdou je, že zlato v nejrůznějších formách bylo spíše součástí jejich náboženských praktik.

Ormus ve starém Egyptě

Nápis na spodní straně výjevu zní: "Veličenstvo tohoto boha poslalo pečlivého božského pokladníka Sebekhotepa, aby jeho majestátnosti přinesl drahocenný kámen."

Co se týče spojení s monoatomickými prvky, je možné jasně rozpoznat trojúhelníkový motiv (na obrázku zvýrazněný červeně), což je určitý typ obětních darů, které se poměrně často v egyptském umění objevují. Překládají se jako slavnostní chlebové dorty, které dostávali faraónové a zároveň se užívaly jako obětní dary bohům. Nicméně v hieroglyfových textech se často také označují jako "vzácný kámen".

Podle Laurence Gardnera byl chléb vyroben z prášku, kterému Egypťané říkali Mfktz. Původní překlad tyrkysový Gardner považuje za nesprávný. Egypťané pochopitelně věděli, že to není obyčejný minerál. Mfktz znamená "co to je," ale doslovně by se to dalo přeložit rovněž jako "duchovní kámen." Nebo také část kouzla, část drahocenného minerálu. Nejsem žádný egyptolog, ale podařilo se mi najít hieroglyf pro Mfktz a trochu jej dekódovat porovnáním jednotlivých glyfů a jejich použitím jinými slovy. Výsledky jsou docela zajímavé. Ukazují na neobyčejné vlastnosti, o kterých se předpokládá, že tato látka má.

Je nutno rovněž poznamenat, že Ankh a pyramidový bochník jsou synonymní symboly, odpovídají daru života. Symbol bílého chleba byl také použit v hieroglyfu, který znamenal "mír, spokojenost, dar". Byl představován pohárem, který obsahoval posvátný chléb, umístěný na rákosové rohoži. Jednalo se o hieroglyf "Hotep", který lze nalézt jako nápis nad každou hrobkou ve starověkém Egyptě.

Slavný egyptský nejvyšší kněz, který byl patronem egyptské medicíny, prvním architektem a stavitelem Džoserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře, se jmenoval Imhotep (neplést prosím s postavou téhož jména z hollywoodské taškařice Mumie).

Tvrzení Hudsona a Gardnera, že Mfktz je určitou formou monatomického minerálu, tak ve světle výše uvedených faktů nabývá na zajímavosti. A ta nabírá ještě větších obrátek, když začneme studovat některé biblické popisy zdánlivě vůbec nesouvisejících příběhů.

Předkladný chléb Izraelitů

Poměrně zřídka se vede diskuse o zvláštnosti chlebových koláčů, které se připravovaly pro zvláštní příležitosti, přičemž se vždy prezentovaly jako obětní dar Bohu v jeruzalémském chrámu, který nechal postavit Mojžíš. Tyto speciální bochníky předkladných chlebů, doslovně přeložených z hebrejštiny לחם הפנים jako "Chleby Přítomnosti", jsou zmíněny v mnoha případech – Kniha královská 7:48, Exodus 25:30, Matouš 12:4, atd.

David Hudson s nadšením spojil posvátný chléb Izraelitů s bílým práškem tvrzením, že Mojžíšův prasynovec Bezalel, který byl mistrem svého oboru, co se týče transmutace kovů, byl zodpovědný za výrobu těchto bochníků. Ale to není zcela přesné. Bezalel ve skutečnosti dostal za úkol sestavit Archu úmluvy (Exodus 31: 1 – 31:11). Nicméně jako pravnuk Kehata (syna Leviho, třetího syna Jákoba, třetího praotce izraelského národa) patřil do rodu Kehatitů. Podle Knihy kronik 9:32 byli zasvěcení do přípravy posvátného chleba, do něhož se přimíchávaly zvláštní tajné přísady, známé výhradně jen Kehatitům. Takový vztah začíná být mnohem zajímavější, když vezmete v úvahu alternativní identitu Mojžíše, jak ji vytyčili Velikovskij, Rohl a Gardner.

Mojžíš byl egyptským faraónem

Podle nepříliš pravděpodobného biblického příběhu byl Mojžíš nalezen faraónovou dcerou v rákosí, kam jej schovala jeho matka, aby jej udržela při životě, jelikož tehdejší faraón prohlásil, že všechny hebrejské děti budou při narození zabity. Příběh se odvíjí tak, že vítr odnáší košík s dítětem z rákosí směrem k faraónově dceři. Koupala se v řece, zatímco její dívčí doprovod se procházel podél břehu, z něhož celé dění sledovala také Mojžíšova starší sestra.

Exodus 2:5 Pak se faraónova dcera vydala dolů k Nilu, aby se vykoupala, její služebnice chodily po břehu řeky. Viděla koš mezi rákosím a poslala své otrokyně, aby ho přinesly. 6 Otevřela koš a uviděla dítě. Plakal, zželelo se jí ho. "Toto je jedno z hebrejských dětí," řekla.7 Pak se jeho sestra zeptala faraonovy dcery: "Mám jít a přivést sem jednu z hebrejských žen, aby pro Tebe dítě nakojila?" 8 "Ano, jdi," odpověděla. Takže dívka šla a přivedla matku dítěte. 9 Faraónova dcera jí řekla: "Vezmi toto dítě a nakoj ho za mne a já ti zaplatím." Takže žena vzala dítě a nakojila ho. 10 Když dítě vyrostlo, vzala jej k faraónově dceři, aby se stal jejím synem. Říkala mu Mojžíš, což znamená vytahující. Říkala: "Vytáhla jsem ho z vody."

Nejenže je tento příběh jediným biblickým odkaz na raný život Mojžíše, jedné z nejvlivnějších postav Bible. Navíc je popisem neuvěřitelné souhry náhod anebo naprosto iracionálního chování. Tak za prvé, matka schovala své hebrejské dítě na břeh Nilu v místě, kde se právě koupala faraonova dcera. Za druhé, faraónova dcera zaplatí hebrejské ženě, aby ji přinesla dítě, o kterém ví, že je hebrejské, ačkoliv se to stalo poté, co její otec nařídil všechny hebrejské děti zabít. A nakonec faraónova dcera toto dítě adoptuje přímo do středu egyptské vládnoucí dynastie.

Takže máme tady Izraelitu, který vyrostl, aby se dozvěděl všechna tajemství kněží a faraonů, Máme tady muže, který je pověstný věděním o chlebu života, vyrobeného z bílého práškového zlata. Máme tady Mojžíše, o kterém bible říká, že kolem roku 1400 před naším letopočtem vedl Izraelity do pouště, učil je uctívat jediného boha, zakázal modlářství a dohlížel nad stavbou Archy úmluvy. Je mnohem pravděpodobnější, že se Mojžíš zázračně neobjevil jen tak z ničeho nic, ale ve skutečnosti patřil k vládnoucí dynastii izraelského faraona Achnatona, vnuka Tuthmose IV.

Mose bylo běžné egyptské jméno, které znamená "syn" nebo "narozený z." Achnaton byl sám kolem roku 1400 před naším letopočtem vyhnán na Sinaj kvůli tomu, že se snažil zakazovat modlářství a rozvinul pojem jediného boha jménem Aton. Zní to povědomě?

Pak tady máme další zajímavý odkaz. V roce 1904 britský archeolog sir Flinders Petrie narazil na skrytý chrám na vrcholku hory Serabit El Khadim uprostřed sinajské pouště.

Uvnitř našel obrovské množství neznámého bílého prášku, který připomínal popel, ale divné bylo to, že nenašel žádné důkazy o požárech. Petrie předpokládal, že prášek je popelem pocházejícího z obětování zvířat. Sám ale přiznává, že v něm nenalezl žádné fragmenty kostí nebo jakýkoliv jiný důkaz obětování. Prostě vůbec nevěděl, co je ten bílý prášek zač.

Gardner velmi kontroverzně navrhuje, že je to právě ta hora v sinajské poušti, pod níž Židé, vedeni Mojžíšem z Egypta, tábořili v době exodu. Pokud si pamatujete tento příběh (Exodus 16), každé ráno Bůh poskytoval Izraelcům tajemnou substanci, kterou měli dle jeho příkazu vmísit do chleba. Jednalo se o manu z nebes, která se tvořila každé ráno na zemi a udržovala je během jejich dlouhého pobytu v poušti. Opravdu velmi zajímavá je skutečnost, že mana v hebrejštině, stejně jako egyptské slovo Mfktz, se taktéž překládá jako "co to je".

Vnáší toto možné spojení s monatomickými minerály světlo do podivného příběhu o exodu, když Mojžíš začal zuřit poté, co zjistil, že jeho lid uctívá modlu v podobě zlatého telete? (Exodus 32:20)

"I vzal to tele, které udělali, a spálil ho v ohni, rozstřelil jej na prach a rozstřelil jej na vodu a učinil syny Izraelské pít z ní."

Mojžíš byl rovněž pověřen, aby nechal postavit Archu úmluvy, která měla obsahovat všechny druhy zázračných sil. Ke všemu byl překvapivě instruován Bohem, aby chránil hrnec s manou. Neméně zajímavé je, že velmi specifické pokyny, které Bůh dal Mojžíšovi, jak postavit archu, jsou co se týče objemu či kubické kapacity archy naprosto totožné jako sarkofág v královské komoře ve velké pyramidě v Gíze.

Takže byla znalost tajných umění alchymie důvodem, proč byli Hebrejci vyvoleným národem? Věděl o tom Ježíš, pokud vůbec existoval jako jediná osoba? Byl to alchymista? A jeho údajné potomstvo, templářští rytíři, opředení svými tajemstvími a politickou mocí, kteří vytvořili první mezinárodní bankovní systém, shromáždili více peněz než francouzský král a kteří tvrdili, že jsou strážci Archy úmluvy – bylo právě ono tajemství vlastně znalostí alchymie? (zdroj: allthegoldyoucaneat.com, překlad: georg)