Jod

Jód: Klíčový stopový prvek pro štítnou žlázu, mozek a vývoj plodu

Jód je esenciální stopový minerál, který lidské tělo potřebuje jen ve velmi malém množství, ale přesto hraje naprosto zásadní roli v řadě biologických procesů. Jeho hlavní funkcí je podpora činnosti štítné žlázy, která produkuje hormony regulující metabolismus, růst, vývoj a energetickou rovnováhu.

Proč tělo potřebuje jód

Bez dostatku jódu není štítná žláza schopna syntetizovat dostatek hormonů tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). To může vést k hypotyreóze, snížené činnosti štítné žlázy, která se projevuje zpomaleným metabolismem, únavou, přibíráním na váze, zimomřivostí, suchou pokožkou a dalšími příznaky. Nedostatek jódu bývá také spojen s vypadáváním vlasů, letargií, depresí, neplodností, poruchami kognitivních funkcí nebo zvýšenou hladinou cholesterolu.

Dostatek jódu je naprosto klíčový i během těhotenství, protože ovlivňuje vývoj nervové soustavy a mozku plodu. Chronický nedostatek může vést až ke vzniku kreténismu – závažnému vývojovému postižení s mentální retardací. I mírný nedostatek jódu u matky může snížit IQ dítěte nebo zhoršit jeho motorické dovednosti.

Doporučená denní dávka jódu

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) činí doporučený denní příjem jódu pro dospělého člověka 150 µg. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy (220–290 µg denně).

Jód patří mezi mikronutrienty, které tělo nedokáže syntetizovat samo, a je proto nutné jej přijímat výhradně stravou nebo doplňky.

Globální problém: klesající obsah jódu v půdě

Přirozený výskyt jódu je závislý na geologických a klimatických podmínkách. Největší koncentrace jódu se nachází v oceánech a pobřežních oblastech, protože se tam přirozeně hromadí. Vnitrozemské oblasti – včetně velké části Evropy – mívají nízký obsah jódu v půdě, a tím i v plodinách pěstovaných na této půdě.

Moderní zemědělství a intenzivní pěstování navíc dále vyčerpávají půdu, čímž se dostupnost jódu v rostlinných zdrojích ještě snižuje. I proto byla v řadě zemí zavedena jodizace kuchyňské soli – v České republice od 50. let 20. století.

Rostlinné zdroje jódu

Pro osoby na rostlinné stravě představují hlavní přirozený zdroj jódu:

• Mořské řasy – zejména druhy jako nori, wakame, kelp a dulse. Kelp (chaluha bublinatá) obsahuje extrémně vysoké množství jódu – až několik tisíc mikrogramů na gram. Naopak nori obsahuje cca 40–60 µg/g. U řas je však třeba dbát na druh, dávkování a kvalitu (kvůli možné kontaminaci těžkými kovy).

• Kvalitní mořská sůl – pokud je obohacena o jód. Ne všechny mořské soli však jódem skutečně disponují – doporučuje se vždy ověřit složení.

• Obohacené potraviny – některé rostlinné alternativy mléka nebo doplňky mohou být fortifikovány jódem.

Kolik řasy stačí?

Pouhé 2–3 plátky nori řasy (cca 2 gramy) mohou plně pokrýt denní potřebu jódu. To z ní činí praktický a snadno zařaditelný prvek do jídelníčku – ať už do sushi, polévek nebo salátů.

U kelpu nebo jiných druhů s extrémním obsahem jódu je však nutné dbát opatrnosti, protože nadměrný příjem jódu může vést k opačnému efektu a narušení funkce štítné žlázy.

Pozor na nedostatek: kdo je ohrožen?

Mezi rizikové skupiny z hlediska deficitu jódu patří:

• lidé konzumující málo soli nebo výhradně nejodizovanou mořskou sůl,

• osoby s omezeným přístupem k mořským produktům,

• těhotné a kojící ženy,

• lidé na dlouhodobě striktní rostlinné stravě, pokud nehlídají příjem jódu,

• lidé žijící ve vnitrozemských oblastech.

Možnosti suplementace

Pokud nelze dostatek jódu zajistit běžnou stravou, doporučuje se jeho suplementace – např. ve formě jodidu draselného v doplňcích stravy. Ideálně po konzultaci s lékařem nebo na základě výsledků krevních testů na hormony štítné žlázy (TSH, fT3, fT4).

Při suplementaci se doporučuje nepřekračovat horní bezpečnou hranici, která činí přibližně 600–1000 µg denně, protože vysoké dávky mohou být toxické.

Shrnutí: jód na rostlinné stravě

Jód je často přehlížený, přesto klíčový prvek pro naše hormony, metabolismus i vývoj mozku. Na rostlinné stravě je možné jeho příjem bezpečně zajistit, ale vyžaduje to trochu plánování.

Tipy do praxe:

• Zařaďte 2–3 plátky nori do jídelníčku několikrát týdně.

• Používejte jodizovanou sůl, pokud nekonzumujete řasy.

• Věnujte zvláštní pozornost jódu v těhotenství.

• Zvažte krevní testy a případnou suplementaci.

• Sledujte kvalitu mořských řas (bio kvalita, testování na těžké kovy).